Největší sídliště Československé socialistické republiky – Jižní Město v Praze - je fenomén vzniklý v polovině 70. let 20. století průnikem několika tendencí: stěhování lidí do měst, populační vlny, normalizační snahy uklidnit lidi kousky materiálního „blahobytu“. Nejvýrazněji se z různých tendencí uplatnilo zaběhané využívání prefabrikovaných prvků, v době vzniku Jižního Města již projev setrvačnosti v přerostlé vlně industrializace ve stavebnictví.
Sídliště stokrát probírané z hlediska specifické kvality - respektive nekvality - života, sociálních, kriminálních, stavebních či urbanistických hledisek nebo vizuálního působení, se po téměř 40 letech své existence dočkalo toho, že je z hlediska koncepce svědectvím určité historické etapy. Sídliště opustilo bouřlivé a blátivé vody raných začátků a pluje v klidnějších vodách, kde již je čas na vylepšování a opravy.
Stovky až tisíce snímků fotografické analýzy Jižního Města jej ukazují v období dozrávání na počátku 21. století. Jednotlivé fotografie jsou uspořádány tematicky, takže umožňují porovnávat rozsah a rozdíly forem jednotlivých složek a životních funkcí. Jednotlivá témata jsou prezentována jako cesty mezi záchytnými body klikatící se napříč Jižním Městem i časem. Sestavení do řad tento čas někdy simuluje, jindy je vodítkem vizuální podobnost, vždy však fotografie vytvářejí svým sledem nějaký příběh, který přesahuje funkci dokumentaristického archivu.
Pro každého diváka to bude příběh jiný. Někdo v něm bude číst příběh monotónosti, dobou vyžadované jednostejnosti, jiný postupné změny od šedivého k barevnému městu. Někdo to může dekódovat jako doklad o ztrátě individuality, jiný jako zalíbení v rozkvetlém zahradním městě. Probleskují příběhy recyklátorů navracejících do oběhu vyhozené věci či příběh kolonizace finančně dostupných bytů cizinci. Porevoluční rozmach drobného podnikání, který provedl invazi do kočárkáren, dokumentují obchůdky přežívající v tvrdé konkurenci nových supermarketů. Příliv peněz z Evropské unie, které mají zabránit ghetofikaci sídlišť, se manifestuje záplavou nových dětských hřišť stavěných podle evropských norem. Sám si prožívám příběh stárnoucích původních obyvatel konfrontovaných s novými komunikačními technologiemi, které mají v soustředěně zabydlených velkodomech („bytových objektech“) dobré podmínky pro zřizovatele.
Byť webová stránka, má Fotografická analýza Jižního Města mnoho společného s fotografickými knihami. Z uspořádání obrázků, z nichž každý zvlášť nese svůj vlastní obsah, vyrůstá jako další rozměr komplexnější obraz plný různě se překrývajících , křižujících a doplňujících příběhů. Jako prohlížíme knihu někdy od prostředka, jindy od konce, i zde může divák vybírat příběhy podle libosti, jako když turista prochází neznámé město a nechá se na své cestě vést tím, co jej právě zaujalo.
krhojan@seznam.cz